Až na to, že to bylo občas uspěchané a možná trošililinku nelogické (aneb láska mužů k Heleně ve vteřině, kdy ji uviděli), se mi to líbilo. Neustále se vztekám, jak my lidé naši matičku planetu ničíme a neznáme mezí a Karel Čapek to vepsal do této tenké knížečky, ze které prostě nemám slov. Tuhle divadelní hru bych moc ráda viděla i naživo. :)