Já k tomu asi momentálně nemám ani co říct, jen že jsem si to děsně užila a sakra krucifix se zamilovala do slovních obratů, co Lea používá. A problém je, že to ani nemůžu zasadit do kolonky guilty pleasures, protože to čtu v době, kdy poslouchám Fantoma opery a mám sakra vysoká očekávání na jakoukoli mezilidskou komunikaci, obzvlášť co se romantiky týče.
Recenze brzy, pokud se do té doby nerozpustím. *_*